Utváření kognitivního zájmu u dětí základních škol

Obsah:

Utváření kognitivního zájmu u dětí základních škol
Utváření kognitivního zájmu u dětí základních škol
Anonim

Utváření kognitivního zájmu je povzbuzením učitele k touze dětí učit se. Touha dítěte přijímat a analyzovat informace, hledat jejich uplatnění ve svém životě je nejcennějším výsledkem učení. Utváření kognitivního zájmu ovlivňuje charakter žáka, zejména rozvoj jeho stereotypů chování. Ty zase ovlivňují úroveň vzdělání v budoucnu. Zájem hraje při učení tři nejdůležitější role:

formování kognitivního zájmu
formování kognitivního zájmu
  1. To lze považovat za hlavní důvod učení. Učitel by se měl zamyslet nad tím, jak posílit pozornost ke svému předmětu. V tomto případě je cílem vzdělávání vytvoření kognitivního zájmu o pravděpodobný směr budoucí činnosti dítěte.
  2. Je potřeba pro asimilaci znalostí: bez pozornosti k předmětu nebudou mít hodiny žádný prospěch. Pak je honba za poznáním prostředkem učení.
  3. Když je formování kognitivního zájmu dokončeno, studentova zvědavost se stává výsledkem práce učitele.
  4. formování kognitivních zájmů mladších studentů
    formování kognitivních zájmů mladších studentů

Při učeníje třeba u dětí rozvíjet touhu po vědění, která je vždy doprovázena samostatností v plnění úkolů, podnikavostí, sklonem k plnění náročnějších úkolů, které dítě ve větší míře rozvíjejí. Zodpovědný přístup učitele k této povinnosti blahodárně působí na utváření kognitivních zájmů mladších žáků. Pozitivní vztah k učiteli přispívá k rozvoji optimismu u dítěte, lásky k lidem, aktivní životní pozice, vytváří dobrou náladu.

Způsoby, jak aktivovat kognitivní zájmy dětí základních škol

  • Umění učitele, odkaz na zajímavé příběhy, historická fakta nebo zdroje informací souvisejících s tématem.
  • Organizování aktivit, které navozují ducha soutěžení a iniciativy, hraní tematických scén, ve kterých je každému přidělena role.
  • Vytvořte kreativní prostředí, aby děti mohly oživit své nápady na aktuální téma a získat za to odměnu.
  • Zájem a respekt učitele o zkušenosti studentů.
  • Výzva k asimilaci informací, protože je budeme potřebovat pro budoucí, obtížnější kurzy.
  • Příklady ukazující skutečný přínos tématu.
  • Používání úkolů různé složitosti v lekci.
  • Záměrné zdůraznění zvýšené obtížnosti „speciálního“úkolu.
  • Postupné zvyšování celkové úrovně obtížnosti úkolů od jedné relace k další.

Vyvolávání zájmu čtenářů

vytváření čtenářského zájmu
vytváření čtenářského zájmu

Mnoho rodičů se obává negativního dopadu počítačového pokroku na životy svých malých dětí a tvrdí, že jejich děti se na knihu dívají méně často, než když byly dětmi. Studie v oblasti vzdělávání však ukazují, že děti, které pravidelně navštěvují webové stránky, se častěji než ostatní vrstevníci zajímají o literaturu a dávají přednost nejtalentovanějším autorům. Láska rodičů ke čtení je pro děti tím nejlepším příkladem. Pokud se dítě cítí prospěšné, pak s potěšením kupuje knihy, chodí do knihoven, oceňuje rady ohledně čtení knih a častěji projevuje nezávislost při výběru té či oné literatury. Pokud má dítě kultivované a sečtělé rodiče, kteří jsou ve výchově přísní, má tendenci popisovat rodinné vztahy jako přátelské, založené na vzájemném porozumění.

Doporučuje: